Poslušně hlásím, že recepce proběhla v pořádku.
Včerejší odpoledne se neslo ve společenském duchu. Na půl čtvrtou jsme byli pozváni do České ekonomické a kulturní kanceláře abychom se zúčastnili recepce se zástupci poslanecké sněmovny ČR. Pozváni byli všichni Čeští občané pobývající na území Taiwanu, ale dostavila se jich jen hrstka. Probíhala nezávazná konverzace, prohlídka nových kancelářských prostor a nějaké to malé občerstvení. Co si budeme povídat, jídlo a Plzeňský pivo byli hlavním lákadlem této akce. Po představení představitelů naší zákonodárné moci(Bohuslav Sobotka, Richard Sequenc a Tomáš Dub) a prvních konverzačních kotrmelcích v úvodní debatě se společnost rozptýlila po luxusních prostorách. Páně Sobotka byl pod neustálou palbou dotazů a tak si z přepychového občerstvení moc neužil. Na druhou stranu poslanec Dub se s námi podělil o tajemství japonské kuchyně a poradil nám jak správně konzumovat suši, které zmizelo ze stolu dřív než bys řekl Česká ekonomická a kulturní kancelář:-) Musím přiznat, že jsem si jej s přiměřenou dávkou wasabi taky ochutnal a popravdě zamiloval. Syrová ryba zní sice strašně, ale po vizuální a chuťové stránce je to delikatesa. Nejvíce jsme si však vyslechli od senátora Sequence, který se po 24 hodinovém letu dal směle do pití červeného vína a jeho jazyk byl pak uvolněnější než by kdo čekal. Podělil se tak s námi o zážitky z Bangkoku, obavy z konce svého volebního období nebo riziku alkoholismu, kterému jako chirurg a politik čelí v dvojnásobné míře:-D
Po třech malých Plzních, které jsem si každým douškem vychutnal, jsem se vydal na prohlídku prostor společně s manželkou ředitele kanceláře. Prozradila mi, že v Taipei se necítí tak příjemně jako v Kuala Lumpur. Pohádkovou Malajsii musela s manželem opustit před 6 měsící a šedá Taipei s všudypřítomným smogem a deštěm jí neokouzlila. Záviděl jsem jí kancelář, ze které byl přímý výhled na nejvyšší budovu světa, ale těch 150 žádostí, které musejí denně vyřizovat už ne. Politici měli na večer naplánován koncert Londýnské filharmonie ve zdejší Concert Hall a tak se s námi rozloučili....společné foto na závěr a zatímco sněmovníci odjížděli v Superbu, my jsme zamířili na autobusovou zastávku.
Sumasumáru.....příjemně strávené odpoledne se spoustou zajímavých lidí.
Včerejší odpoledne se neslo ve společenském duchu. Na půl čtvrtou jsme byli pozváni do České ekonomické a kulturní kanceláře abychom se zúčastnili recepce se zástupci poslanecké sněmovny ČR. Pozváni byli všichni Čeští občané pobývající na území Taiwanu, ale dostavila se jich jen hrstka. Probíhala nezávazná konverzace, prohlídka nových kancelářských prostor a nějaké to malé občerstvení. Co si budeme povídat, jídlo a Plzeňský pivo byli hlavním lákadlem této akce. Po představení představitelů naší zákonodárné moci(Bohuslav Sobotka, Richard Sequenc a Tomáš Dub) a prvních konverzačních kotrmelcích v úvodní debatě se společnost rozptýlila po luxusních prostorách. Páně Sobotka byl pod neustálou palbou dotazů a tak si z přepychového občerstvení moc neužil. Na druhou stranu poslanec Dub se s námi podělil o tajemství japonské kuchyně a poradil nám jak správně konzumovat suši, které zmizelo ze stolu dřív než bys řekl Česká ekonomická a kulturní kancelář:-) Musím přiznat, že jsem si jej s přiměřenou dávkou wasabi taky ochutnal a popravdě zamiloval. Syrová ryba zní sice strašně, ale po vizuální a chuťové stránce je to delikatesa. Nejvíce jsme si však vyslechli od senátora Sequence, který se po 24 hodinovém letu dal směle do pití červeného vína a jeho jazyk byl pak uvolněnější než by kdo čekal. Podělil se tak s námi o zážitky z Bangkoku, obavy z konce svého volebního období nebo riziku alkoholismu, kterému jako chirurg a politik čelí v dvojnásobné míře:-D
Po třech malých Plzních, které jsem si každým douškem vychutnal, jsem se vydal na prohlídku prostor společně s manželkou ředitele kanceláře. Prozradila mi, že v Taipei se necítí tak příjemně jako v Kuala Lumpur. Pohádkovou Malajsii musela s manželem opustit před 6 měsící a šedá Taipei s všudypřítomným smogem a deštěm jí neokouzlila. Záviděl jsem jí kancelář, ze které byl přímý výhled na nejvyšší budovu světa, ale těch 150 žádostí, které musejí denně vyřizovat už ne. Politici měli na večer naplánován koncert Londýnské filharmonie ve zdejší Concert Hall a tak se s námi rozloučili....společné foto na závěr a zatímco sněmovníci odjížděli v Superbu, my jsme zamířili na autobusovou zastávku.
Sumasumáru.....příjemně strávené odpoledne se spoustou zajímavých lidí.
 |  | |
 |  |
Žádné komentáře:
Okomentovat