Jsem tu

Tak co
.
..
...
Bali jste se?!......aspon trochu?....:-)

Ok, blba sranda....ale nemohl jsem si pomoct, když jsem zkoušel to vyhledavani, tak jsem se musel o tu krutou realitu podelit.

Dneska nic novyho nenapisu, protoze net tady v Sanghai je doooooost pomalej a rano se vstava na vylet do hodinu vzdaleneho Suzhou aby jsme se projeli na kole a dali oddech od mesta. Shanghaj ma temer 17 milionu lidi tak jsme se rozhodli zajet do mesniho mesta na odpocinek...ale dneska jsem zjistil ze Suzhou ma skoro 6 milionu:-)

Peking vs cenzura

Tak jsme dneska trochu procházeli Pekingem, nakoupili nejake levne obleceni a elektroniku a podivali se po pamatkach. Metro uz mi neprijde tak smradlave jako vcera, ale dneska nas z nej vyhnali jeste pred cilovou zastavkou:-/....aspon jsme vyzkouseli taxi....za 24 kaček nas odvez 7 kilometrů:-)
Bydlime v utulnem hostelu primo v centru Pekingu v malebnem okoli 4 jezer a nedaleko od Zakazaneho mesta, ktere jsme meli tu moznost si dnes prohlednout. Ubytovani za necelich 15 dolaru za noc je vcelku slusne, s vlastni koupelnou a klimatizaci. Prijemny personal a doprovodne sluzby jsou na urovni i kdyz PC by tu mohli mit lepsi:-) Krome toho mesta jsme jeste stihly zajit na Tiananmenske namesti, ktere je primo naproti pres ulici od vstupu do Zakázaneho mesta. Fotky s Maem jsou tady samozrejmosti a cinska vlajka je hodne RUDA.

Ale co ze jsem to chtel napsat. Trochu jsem ted brouzdal na netu a
projevila se aktivita vladnich cenzoru. Clovek se nedostane na piccasu,
jakekoliv stranky o lidskych pravech, natoz pak na stranky o Tibetu.
Uvidime, jestli nas zejtra budou nahanet zdejsi policajti:-)

Musim jit spat, vstavam za 4 hodiny abych mohl kouknout na tu obrovsnou zed, ktera je videt z vesmiru asi tak jako jakakoliv jina dalnice.

P.S.: Kdybych se neozyval tak me hledejte...vysledek hledani nenalezen, stranka je cenzurovana (pokus o nalezeni nejakeho cinskeho vezeni v googlu)

Hong-kong

Nazdar lidi, tak jsem se dostal i v Cine k internetu a moje stranky kupodivu nejsou zacenzurovany:-)

Kazdopadne jsme stravili paradni 2 dny v Hong-kongu a i pres moje neustale stezovani si na nepritomnost toalet ve zdejsim MTR(rozumej metro) jsme se nabazili jeho kosmopolitni atmosfery. MTR a vubec system verejne dopravy je zde opravdu propracovany i kdyz lehce drazsi nez napriklad v Taipei. Autobusy, rychlovlaky, metro a přovozy tvori tak hustou dopravni sit, ze jejich kombinaci se da dosahnout na jakoukoliv z ostrovnich nebo pevninskych kras v relativne kratkem case. Ubytovani bylo ve ctvrto Kewloon nedaleko zastavky metra a parku. Jelikoz jsme prijeli  v nedeli a pocasi bylo prekrasne, vydali jsme se na prochazku a uzili si vikendove atmosfery, kdy v parku cvicili mistni kungfu, ostatni jen tak posedavali a hrali karty...vsichni si po dlouhe dobe uzivali slunecneho pocasi plnymi dousky. Krome znameho Soha a povine budovy Cinske narodni banky, jsme si vyjeli lanovkou na prekrasnou vyhlidku nad Hong-kong islandem. Vydrzeli jsme do zapadu slunce a odmenou nam byla paradni podivana na zdejsi ostrovy zalite podvecernim sluncem. Nestihli jsme se sice vyfotit s voskovym Brucem Leem, ale vynahradili jsme si to setkanim s vyslouzilim marinakem, ktery nam pri veceri povypravel spousty historek z celeho sveta. Pocasi nam pralo po oba dva dny a tak jsme se vydali na znamou sochu bronzoveho sediciho budhy, dlicim na vrcholku jedne z hor na ostrově Lantau...trocha zmatku s dopravou(lode a autobusy cinsky jsme moc nedavali, kort v kantonskem dialektu), ale nakonec jsme ho stihli tesne pred zavirackou. Vecery se nesli v duchu nakupovani a povim vam, je hodne tezke odolat mistnim zkusenym obchodnikum a jeste tezsi je odolat neuveritelne nizkym cenam. Kazdy jsme si poridil novou digitalni hracicku....at uz to byl mobil, kamera nebo jen nahradni baterie. Hong-kong neni jen mestem mrakodrapu a vyskovych budov, ale take ostrovnim statem, skrývajicím mnohé prirodni krasy.

 

P.S.: CopY WATCH Macho man?!

Země středu

Tak se nám čas na Taiwanu nachýlil. Rozloučil jsem se se všemi přáteli, které jsem měl tu čest zde za ten půlrok poznat. Naposledy navštívil místa, která mám v Taipei rád. Poděkoval profesorům za jejich snahu vyučovat nás v angličtině. Ještě si nejspíš dneska před spaním skočím na oblíbený G pai do stánku u pošty a pozdravím tamějšího kuchaře. Chudák neví, že už mě neuvidí a jeho nejvěrnější zákazník(s VIP kartou) zmizí ze země.
Už je to tak a zítra se vydáváme společně s Jirkou a Pavlem na dobrodružnou výpravu do tajemné rudé Číny. Nikdo neví co nás tam čeká. Jedeme pouze Češi, bez překladatele, ale vzhledem k tomu, že se budeme pohybovat převážně v hlavních městech, neměl by to být takoví šok. Beru kameru a pokusím se nasbírat nějaké ty materiály:-)

Ride with me - 我很高興認識你

Got the helmets, got the bike
just hop in I´ll give you a ride
Pack your things and say good bye
none will see you till sun rise
Life is opened, space is broad
come with me let's hit the road
No more stress just free your mind
all the devils in goes blind
Sun is burning as our hearts
air is sweet without the clouds
No more wasting time we have
future lies the road ahead...

But in the end doesn't even mater...which way you choose. What matters is who do you ride with.
 

Finals

Poslední týden školy je za námi a musím říct, že to byl celkem zápřah. Makal jsem na projektu celý víkend a pak jsem ještě musel napsat esej, ale všechno dopadlo podle mého přání a úspěšně jsem zakončil 90% všech předmětů. Už mě čeká jen Čínština příští středu. Dneska jsme lehce oslavili konec semestru a náhodou popili několik pivek se zdejším profesorem z našeho departmentu. Prima chlapík v nejlepších letech(45), který nás co do otevřenosti a přívětivosti porážel na všech frontách. Opravdu první borec, kterého jsem tu viděl nasávat stejně jako nás - dal tři pivka a po telefonátu se ženou valil domu. Byl jen vyvenčit psa a nějak se zapomněl:-D

Update galerie lidé a slibuji, že teď když už mám trochu času, pokusím se sepsat alespoň zhruba jak to vypadalo na dalších překrásných místech, kterých je Formosa plná;-)

24 na krku

No už je to tak zase jsem o rok zestárnul. Ale rok to byl dobrej...23 bylo zlatejch, uvidíme jak se vybarví těch 24:-)

V pátek jsme měli naplánovanou farewell party pořádanou zdejší AIA organizací, která se o nás jako o cizince celý rok starala - Tímto DĚKUJI. Tak nějak krásně se to sešlo na pátek 6.6. a já jsem to pojal zároveň jako oslavu narozenin. A nebyl jsem sám, v ten samý den jako já se narodil taky Roberto(Italský chlapík studující MBA) a dohodli jsme se že po farewell party zajdeme do baru popít a pokecat. Co taky dělat jiného, když rozlučka končila v půl deváté večer, že?! Zaveleli jsme směr Barbedos - klub poblíž 101, kde se koná swing - a přidalo se celkem dost lidí. Dokonce holky z AIA, které neholdují klubům se rozhodly v oslavování pokrčovat. Sešli jsme se před international building v půl deváté, ale když jde horda, tak to trochu trvá a odjezd busem číslo 250 byl až deset minut po desátý. Barbedos byl cekem opuštěný a stůl pro 15 nebyl problém. Dali jsme si koktejl, pokecali, připily na ta nová léta a...Šlo se dál!!!
Jelikož taiwanská děvčata mají celkem strickt rodiče a musela být doma kolem dvanácté, vydali jsme se je doprovodit a po cestě okoukli klubíky. Lava byla hned přes ulici, ale cena a nemožnost all U can drink nás odradila. Mezi tím se naše skupina lehce roztříštila - Robertovy volala snoubenka, Suresh se vracel do laboratoře a ostatní taiwanci prostě kalit nechodí. nakonec jsme zbyli my 4 Češi, Rumi z Japonska, a 2 ruští studenti Světa s Alexandrem. Už ani nevím kdo, ale někdo zahlásil ROOM 18 a zmizel v útrobách jedné z výškových budov. Na volání tohoto typu se odpovídá jedině souhlasným následováním a tak jsme svorně vyrazili na steč nejslavnějšího klubu v Taipei. Vstup 600, 2 drinky a nejproslulejší klubové prostředí v jihovýchodní Asii - argumenty které přesvědčili pouze Michala, Honzu a mě. nezaváhal jsem ani na minutu...strávit narozeniny v tomhle klubu je jako sen - ROOM 18 mi unikal celou dobu pobytu. Razítko, lístky na drink a vzhůru mezi rejdící davy. Zprvu trochu zklamání z RnB, které se hraje po všech klubech v Taipei, ale jen co jsem našel skříňky a objevil druhou stage, na které DJ roztáčel desky v rytmu TECHNA....byl jsem ve svém živlu! Cola+whisky na zahřátí a už to jelo. Od 11 do půl páté jsem se nezastavil - ROOM 18 potvrdil svojí reputaci. Nejlepší večer v klubu, který jsem v Taipei strávil. Po cestě domů jsem litoval jen toho, že nás nešlo víc. Zvuky velkoměsta v půl páté nejsou tak hlasité, taxikáři mlčí, a jejich profesionalita je na nejvyšší úrovni...do toho čínská muzika a cigáro...pohodové zakončení večera. Taxikář, snad jakoby věděl, že mám narozeniny, mě vysadil přímo před kolejemi uvnitř kampusu...beze slova, s chladnou profesionalitou zastavil přímo před dveřmi naší koleje číslo 1.

Taipei mi bude scházet....MOC!

Game news

Máme  tady nový týden a s ním také nějaké novinky co se týče našeho soutěžení.

First things first - Vítězem soutěže o další razítko s vlastním čínským jménem se stává:

Markéta Kohútová!!!

Jako první odpověděla na soutěžní otázku týkající se jak jinak než čínského překladu. Správně usoudila, že pokud Wo hui kai che...pak Já dokáži řídit auto:-)
Tímto Markét gratuluji a věz, že odměna tě nemine.


Dále bych se s vámi chtěl podělit o dojmy, které ve mne zanechala hra Bioshock. Vzal jsem si ji s sebou, kdybych se tu náhodou nudil a tajně jsem doufal, že můj notebook bude schopen tu grafickou nálož zvládnout. No, zvládnul a nutno dodat, že docela v pohodě. Grafika je opravdu úchvatná a oželil jsem raději nějaké to FPS jen proto abych mohl sledovat skvělé světelné efekty pod hladinou oceánu tak jak je tvůrci zamýšleli. Svět města Rupture, do kterého se dostáváte prostřednictvím in-game videa je fascinující a neuvěřitelný. Podobnost se System shockem je více než jen náhodná a autoři mne přesvědčili, že se stále dá vytvořit kvalitní akční RPG, které v případě Bioshocku přesahuje rámec svého žánru. Příběh je geniálně zakončen a rozuzlení je stejně překvapující jako samotné dialogy ve hře. Co se týče obtížnosti, tam jsem se řídil přesnými pokyny od distributora a vyzkoušel jsem si hru za zkušeného hráče - hard difficulty - občas byla opravdu hard, ale o to větší zážitek jsem ze hry měl. Pobíhat po lokaci s minimem života, bez lékárničky a tušit, že příští souboj se může stát osudným je pravým hnacím motorem atmosféry celé hry. Stejně jako v předchozích dílech, je atmosféra podvodního světa Rapture tvořena jak vizuální tak především zvukovou stránkou...A budete se bát. Doporučuji především fanouškům System shocku. - Garance několika probděných nocí zaručena.