30.03.08

Hong-kongské intermezzo

To, že jsme si ve čtvrtek vyrazili do indické restaurace nikoho nepřekvapí....vlastně to ani nebyla restaurace indická, ale tibetská. To co na tom bylo zvláštního, je, že jsme se tam sešli: 2 Taiwanci, 1 Ital, 2 Rusové, 1 Ind, 2 Indonésané, 1 Thajec a 2 Češi. Pěkná mezinárodní sebranka:-) Jídlo bylo vynikající i když trochu méně pálivé, než jsem očekával. Pokusili jsme se i o tradiční způsob stolování a jedli rukama. Asi to bude chtít trochu tréninku, protože se jí jen jednou rukou a utrhnout kus chleba není zas tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Většina z nás vsadila na klasiku a objednala si Kari a Chilli s kuřecím, případně vepřovým masem. Za 200 NTD jsme se solidně nacpali a šli obejít jeden z night marketů. Tam jsme potkali to, proč tenhle odstavec vůbec píšu. Na férovou Jehovisty! Šířili slova jak káže Jehova a ani se v těch košilích nepotili. Neodolal jsem a musel jsem jejich misionářskou cestu zachytit. Taiwanky se bohužel přesvědčit nenechali...snad příště.

Páteční dopoledne jsme klasicky prospali a s odpolednem to nevypadalo moc dobře, protože nás s Honzou přepadl lehký bolekrk (nádherný to novotvar:-). Zahnali jsme ho ibuprofenem a šli na metro směr National Palace Museum. Počasí bylo nádherný, tak co se válet na kolejích. MRT není všemocné a tak jsme museli ještě kousek dojet autobusem. Po cestě jsme obdivovali nádheru nové městské části a s obavami sledovali horšící se počasí. Naštěstí nezačalo pršet a jen se zatáhlo - teplota krásných 25 stupňů:-) Prohlídka měla začínat ve tři, a my měli ještě 45 minut čas, který se však vypařil jak pára nad hrncem, ještě než jsme došli k pokladně. Museum je koncipováno jako palác a během překonávání několika desítek schodů, náměstí, promenády a brány, jsme neudrželi foťáky na uzdě a tak se stalo, že jsme lístky koupili 10 minut před začátkem prohlídky....ty probíhají v anglickém jazyce pouze dvakrát denně. Nakonec se nás cizinců sešlo - 3... Kat(americká turistka), a my dva:-) Průvodkyně, bývalá učitelka angličtiny, byla nadšená, že je nás tak málo a mohli jsme se alespoň dozvědět více detailů. Ani 2 hodiny prohlídky nestačili na prohlédnutí tak rozsáhlé expozice, kterou NPM skrývá....ony asi nebudou stačit ani 2 návštěvy protože množství exponátů přesahuje 650 000. I přes jazykové kotrmelce a málo času jsme měli možnost podívat se na ty nejvzácnější kousky mezi něž patří Jade cabbage, meat-shaped stone nebo miniatura lodě(9 lidí na palubě) vyřezávané z olivové pecky. Po prohlídce už se museum zavíralo a tak jsme se vyrazili občerstvit do města a prohlídnout si nejbližší night market.

Na sobotu připadlo 33. výročí založení NTUST a  tak jsme se přemohli a vstali ráno v 7 hodin aby jsme se mohli zúčastnit úvodní ceremonie.....v pravdě nás probudil příslib delikátní snídaně. Společně s dalšími zahraničními studenty jsme tvořili jednu za skupin zastupující jednotlivé departmenty a vydali se na slavnostní pochod kampusem jež byl zakončen malým představením každé z nich. Naše skupina byla zřízena až letos (my jsme se to dozvěděli teprve den před ceremonií a ještě neoficiální cestou) a tak jsme byli z povinnosti cokoliv předvést vysvobozeni. Na další ročníky už čeká milá povinnost ukázat co v nich je;-) Celé se to odehrávalo v masopustním duchu, reji převleků, masek a zábavy. Po celý den pak probíhali nejrůznější sportovní soutěže mezi účastníky a kolem 4 hodiny odpolední proběhlo vyhlášení vítězů. Zdejší rektor je velkým příznivcem sportu a tak výročí vždy probíhá v duchu přátelského soutěžení a veškerý program je oslavou lidské tvořivosti a spolupráce. Spíše než o výsledky jednotlivých soutěží šlo o oslavu sportu jako způsobu relaxace. Vzhledem  k problémům s kolenem jsem se nezúčastnil ani štafety na 200m ani štafety plavecké......tak jsem alespoň fandil.....a všem. Každý department také během posledního týdne vytvářel na jednotlivých místech kampusu nejrůznější prezentace, které den před oslavou vyhodnotila porota. Pro představu...pobíhalo zde asi 20 lidí v bizarních kostýmech(od spidermana, přes samuraje, po killer barbie), které si mohl kdokoliv vyzkoušet...objevila se imitace britské telefonní budky u vchodu do kampusu....byl postaven byt z plastikových lahví, zorganizován studentský market, kde mohl kdokoliv prodávat cokoliv (získal jsem tak bělící prostředek na pokožku:-) atd. Tvořivost studentů se tu podporuje na mnoha frontách a vítěz se mohl těšit na slušný finanční obnos. Vyhráli Architekti s plastikovým bytem - já osobně bych hlasoval pro obraz tvořený kolemjdoucími tím, že házejí balonky plné barvy na plátno:-D Rozlehlost a funkčnost kampusu mě nepřestává ohromovat ani po dvou měsících a v jedné z budov se nachází kompletní divadelní sál pro 1000 diváků, ve kterém se večer konalo  představení studentského divadelního spolku. V čínštině mi to moc nedalo, ale aspoň jsem se prospal:-)
Great event


A proč že se nadpis zcela nevztahuje k příspěvku?...to máte jako na idnesu...ale aby jste neřekli, že vám lžu:  spolubydlící odletěli ve čtvrtek na koukačku do Hon-Kongu, tak proto;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat