...na kterou jsme se vydali včera se konala za řekou Keelung v distriktu Neihu. Ve složení Michal, Honza, Němda a já jsme si užili 4 stanice stresu v místním autobuse, který byl snad ze 70 let, ale spolehlivě nás dovezl na místo a celkem včas. Největší problém v Taipei jsou zácpy, proto také lidé raději volí MRT(rozuměj metro), které je sice dražší, ale rychlejší. Autobus, který vás všemi zácpami a uličkami dostane téměř kamkoliv za 15 NT$ je dost ušmudlaný a příliš sedadel tam taky nebylo. Zato v něm byli 2 LCD displeje, na kterých běhaly reklamy. Na zastávce nás vyzvedl David - student MBA na NTUST původně z CVUT...:-DD když čtu ty zkratky tak se musím smát, ale prostě se mi to nechce rozepisovat. Každopádně nás zavedl do podkrovního bytu, kousek od hlavní silnice. Prostorný byt o 3 pokojích, s kuchyní(malá, ale přece) a opravdu luxusním obývákem....luxus vyjádřený v m2 ne v počtu elektrospotřebičů. Dominantou pokoje byl dřevěný stůl se zeleným plátnem na kterém se skvěly zeleno-bílé kameny populární hry mach-jong (čti ma-žán). Nebyli by jsme to my, kdyby jsme nechtěli vyzkoušet všechno a tak jsme se nenechali dvakrát přemlouvat a zasedli ke hře. Hra je pro 4 hráče a pravidla, alespoň ta základní, při kterých se nehraje o peníze, jsou jednoduchá. David nám první hru pomáhal s porozuměním některých kamenů...kupodivu se na nich nenacházela ani virgule, ani náklaďák, natož pak obrácenej kaktus:-) Čtvrtou hru jsme pak hráli jako zdatní ultra amatéři, ale to už se začali scházet ostatní lidi na oslavu a spolubydlící s rancem jídla. Poprosili jsme kluky, kteří to hrají každý den, aby nám ukázali, jak to hrajou a pokud najdu způsob jak sem uploadovat video, tak se na to budete moci podívat všichni. Taiwan je Mekkou všech možných i nemožných druhů jídla a tak není divu, že jídlo je i základem zdejšího životního stylu. Oslava byla především o jídle a to bez nadsázky. Sesunuly se stoly a mach-jong vystřídala plotýnka na které se vařila voda a do kotlíku se postupně vkládali jednotlivé ingredience. Nedokážu ani popsat kolik druhů zeleniny, mořských i suchozemských
potvora a hub jsme ten večer ochutnali...hlavně ani všechny nedokážu
pojmenovat. Nemusím snad připomínat, že samozřejmostí jsou k jídlu hůlky, se kterými jsem se naučil zacházet velmi rychle....no dobře, kecám, uměl jsem to už dávno, ale přece jen jsem se naučil několik dobrých triků pro uchopení různých druhů pochutin. Hráli jsme taiwanské hry, dali si taiwanské jídlo a poslouchali zvuky taiwanského velkoměsta. Jednu věc však měla party s tou českou společnou....Pivo. Místní Taiwan beer je docela dobré a hlavně, na rozdíl od importovaných, levné. 3 kousky a oslava byla v plném proudu, když se náhle zhasly světla a nám došlo, že nastal čas na tradiční narozeninovou písničku....zazněla ve 3 jazycích a pak už si mohl oslavenec vychutnat připravený dort. Nás však čekala ještě cesta domů a vzhledem k tomu, že poslední autobus na nás nepočká, rozloučili jsme se a vydali se zpět na koleje.
Thats all....see you next time.
potvora a hub jsme ten večer ochutnali...hlavně ani všechny nedokážu
pojmenovat. Nemusím snad připomínat, že samozřejmostí jsou k jídlu hůlky, se kterými jsem se naučil zacházet velmi rychle....no dobře, kecám, uměl jsem to už dávno, ale přece jen jsem se naučil několik dobrých triků pro uchopení různých druhů pochutin. Hráli jsme taiwanské hry, dali si taiwanské jídlo a poslouchali zvuky taiwanského velkoměsta. Jednu věc však měla party s tou českou společnou....Pivo. Místní Taiwan beer je docela dobré a hlavně, na rozdíl od importovaných, levné. 3 kousky a oslava byla v plném proudu, když se náhle zhasly světla a nám došlo, že nastal čas na tradiční narozeninovou písničku....zazněla ve 3 jazycích a pak už si mohl oslavenec vychutnat připravený dort. Nás však čekala ještě cesta domů a vzhledem k tomu, že poslední autobus na nás nepočká, rozloučili jsme se a vydali se zpět na koleje.
Thats all....see you next time.
 |  | |
 |  | |
 |
Žádné komentáře:
Okomentovat