Tak jsem se probudil z letargie a mam pro vás pár novinek.
Včera jsme se s Němdou vydali na schůzku místní skupiny anglicky mluvících dobrovolníku, kteří pomáhají Amnesty International zajišťovat akce. První s kým jsme se na místě setkali byl Jakub...ano, Jakub je Čech...:))...Nemohli jsme tomu uvěřit. Na Čecha tu opravdu člověk narazí všude. Celá skupina se odehrávala v přátelském duch. Nejdříve představení všech zúčastněných...několik lidí z Mexika, 2 Angličané, Japonsko, Guatemala a Tchajwan zde měli také své zastoupení. Ale nejpočetnější skupina byla paradoxně z Čech. Probírala se různá témata týkající se lidských práv, od kamenování žen v Iráku, přes zadržení Egyptského karikaturisty až po nedodržování lidských práv v Barmě. Barma je v tuto dobu hlavním tématem skupiny a tak se rozproudila debata o tom, jak těm lidem pomoci. Navrženo bylo několik akcí, ale zvítězilo promítání filmů o barmských uprchlících v Thajsku. Jinak žádné iluze....prostě řečnění na téma lidských práv a jako všude k mnoha skutečným rozhodnutím nedošlo.
O víkendu jsme se poflakovali po městě a našli nové restaurace. Pokud
budete někdy chtít zkusit exotickou kuchyni, pak si určitě najděte
Thajskou restauraci. My jsme tam dorazili s místními a tak jsme se
nechali jejich objednávkou překvapit. Vybrali opravdu delikátní kousky,
jako třeba vařenou chobotnici, ale i klasiku v podobě kuřecích plátků.
Všechny hlavní chody se naservírovaly doprostřed stolu a každý dostal
misku s rýží. Při jídle je docela mela, jak se jeden přes druhého snaží
hůlkami dopravit kousky jídla do svojí misky:-) Kromě toho, že rýže
byla servírována v hliníkové nádobě to bylo zcela nezávadné a velice chutné. Abych řekl pravdu, docela mi začíná ta vývařovna pod kampusem lézt krkem. V nejbližší době asi zavítám do italské restaurace, kterých by tu mělo být dostatek, i když ve zcela jiném cenovém pásmu.
Další novinka se týká kultury.
Jdu si takhle uličkou na našich kolejích a jako vždy kouknu na nástěnku. Pokaždé se na ni musím kouknout, i když vím, že v čínštině si toho moc nepřečtu:-) Nástěnka je hold taková zvláštní věc a chtě, nechtě přitahuje pozornost. Hodim oko a to přistane rovnou na plakátu s titulkem Plastic People of the Universe. Říkám si, že je to asi nebude ta česká kapela a pro jistotu skočím na net abych si ověřil její název. BINGO....jsou to Plastici. Nahrnu se zase k nástěnce a poprosím potulující se, myslím že indonéské studenty, aby mi přeložili co se tam píše a hlavně, jestli se to bude hrát v Taipei. Trocha komunikačního šumu a jazykové bariéry, ale nakonec z nich vypadlo, že hrajou 26. a 28. února tady v klubu The Wall. Je to jasný.....zítra se jde na koncert:-)
Till then - good bye.
Včera jsme se s Němdou vydali na schůzku místní skupiny anglicky mluvících dobrovolníku, kteří pomáhají Amnesty International zajišťovat akce. První s kým jsme se na místě setkali byl Jakub...ano, Jakub je Čech...:))...Nemohli jsme tomu uvěřit. Na Čecha tu opravdu člověk narazí všude. Celá skupina se odehrávala v přátelském duch. Nejdříve představení všech zúčastněných...několik lidí z Mexika, 2 Angličané, Japonsko, Guatemala a Tchajwan zde měli také své zastoupení. Ale nejpočetnější skupina byla paradoxně z Čech. Probírala se různá témata týkající se lidských práv, od kamenování žen v Iráku, přes zadržení Egyptského karikaturisty až po nedodržování lidských práv v Barmě. Barma je v tuto dobu hlavním tématem skupiny a tak se rozproudila debata o tom, jak těm lidem pomoci. Navrženo bylo několik akcí, ale zvítězilo promítání filmů o barmských uprchlících v Thajsku. Jinak žádné iluze....prostě řečnění na téma lidských práv a jako všude k mnoha skutečným rozhodnutím nedošlo.
O víkendu jsme se poflakovali po městě a našli nové restaurace. Pokud
budete někdy chtít zkusit exotickou kuchyni, pak si určitě najděte
Thajskou restauraci. My jsme tam dorazili s místními a tak jsme se
nechali jejich objednávkou překvapit. Vybrali opravdu delikátní kousky,
jako třeba vařenou chobotnici, ale i klasiku v podobě kuřecích plátků.
Všechny hlavní chody se naservírovaly doprostřed stolu a každý dostal
misku s rýží. Při jídle je docela mela, jak se jeden přes druhého snaží
hůlkami dopravit kousky jídla do svojí misky:-) Kromě toho, že rýže
byla servírována v hliníkové nádobě to bylo zcela nezávadné a velice chutné. Abych řekl pravdu, docela mi začíná ta vývařovna pod kampusem lézt krkem. V nejbližší době asi zavítám do italské restaurace, kterých by tu mělo být dostatek, i když ve zcela jiném cenovém pásmu.
Další novinka se týká kultury.
Jdu si takhle uličkou na našich kolejích a jako vždy kouknu na nástěnku. Pokaždé se na ni musím kouknout, i když vím, že v čínštině si toho moc nepřečtu:-) Nástěnka je hold taková zvláštní věc a chtě, nechtě přitahuje pozornost. Hodim oko a to přistane rovnou na plakátu s titulkem Plastic People of the Universe. Říkám si, že je to asi nebude ta česká kapela a pro jistotu skočím na net abych si ověřil její název. BINGO....jsou to Plastici. Nahrnu se zase k nástěnce a poprosím potulující se, myslím že indonéské studenty, aby mi přeložili co se tam píše a hlavně, jestli se to bude hrát v Taipei. Trocha komunikačního šumu a jazykové bariéry, ale nakonec z nich vypadlo, že hrajou 26. a 28. února tady v klubu The Wall. Je to jasný.....zítra se jde na koncert:-)
Till then - good bye.
Žádné komentáře:
Okomentovat