Jako na potvoru, zrovna když zůstaneme v Taipei a rozhodneme se trochu podívat na učení, se nám udělá pěkně. Nebe bez mráčku a letní teploty nás nakonec donutili trochu pozměnit plány a vydat se na výlet.
V pátek jsem tradičně vstal pozdě, ale slunný den, my dodal energii pustit se do práce....jenže bez jídla ani dělník nekope a tak první věcí bylo naplnění žaludku. Školní kafetérie se tentokrát překonala a gordon blue po taiwansku bylo sice miniaturní, ale velmi chutné. Za 65 dolarů jsem si nacpal břich a společně s Honzou jsme se vydali na odpolední siestu do kampusu NTUST. Ještě jsme se stavili v 7-11 pro dezertík - aktuálně a dlouhodobě vyhrává kinder bueno:-) Sluníčko a azurová obloha nás vyloženě lákali k posezení na travnatém plácku. Nenechali jsme se dvakrát přemlouvat a podlehli jsme...Cola, bueno, leháro...tomu říkám pohoda. Jen jsme nechápali proč na nás všichni tak divně koukaj. To nikdy neviděli ležet lidi na trávě!?!...později se k nám připojila Světa(spolužačka z Ruska) a vysvětlila nám, že svléct se do půl těla a opalovat se uprostřed kampusu tu není zrovna to pravý ořechový. Je fakt, že jsem za celou dobu pobytu neviděl nikoho se vyloženě opalovat, ale přikládal jsem to za vinu zdejšímu zataženému počasí. Nikdo se k nám nechtěl připojit, i když bylo tak luxusní počasí, který je tu opravdu vzácné. Měl jsem pocit, že o tomhle se tu bude mluvit ještě dlouho. Užil jsem si svých 15 minut slávy a vrátil se k učení. Nicméně jsem ho pojal trochu netradičně a vypakoval se i s knížkou na Leadership ven. Zapadl jsem do stínu stromů v kampusu sousední NTU a oddal se dvěma hodinám intenzivního...spá..eh, studia. Když se pak slunce klonilo k západu, prošel jsem kampusem a pokusil se něco nafotit. Před večeří jsme se s klukama dohodli, že zítra pojedeme na výlet ať to stojí co to stojí. Zabít tak krásné počasí na kolejích by byl hřích!
Ještě před spaním jsem projel průvodce, který se ukázal jako neocenitelná pomůcka a vybral jedno z míst kousek na sever od Taipeie. Jsem rád, že jsem byl ochotný za něj těch osm stovek dát. Ne jen, že jsou tam všechny možné i nemožné destinace na celém ostrově společně s popisem jak se tam dostat a kolik to bude přibližně stát, ale hlavně jsou tam všechny názvy napsané i v čínštině(ve znacích a mnohdy i v pinyinu) což se hodí, když se snažíte s řidičem domluvit na tom, kam jedete.
Yeliu(Yehliu) geopark si můžete prohlédnout ve fotogaleriích. Krásné počasí a úžasná scenérie houbovitých útvarů, vytvořených z vápence pomocí erozního vlivu oceánu, nám byli odměnou za brzké vstávání a hodinovou cestu autobusem. Celodenní výlet si všichni pochvalovali a když jsme se v půl deváté večer vraceli zpět na koleje, byli jsme příjemně unavení.
Dneska se sluníčko schovává za mraky, ale i tak je docela vedro...k večeru si asi zajdu zahrát basket(neříkejte to doktorovy;-)
V pátek jsem tradičně vstal pozdě, ale slunný den, my dodal energii pustit se do práce....jenže bez jídla ani dělník nekope a tak první věcí bylo naplnění žaludku. Školní kafetérie se tentokrát překonala a gordon blue po taiwansku bylo sice miniaturní, ale velmi chutné. Za 65 dolarů jsem si nacpal břich a společně s Honzou jsme se vydali na odpolední siestu do kampusu NTUST. Ještě jsme se stavili v 7-11 pro dezertík - aktuálně a dlouhodobě vyhrává kinder bueno:-) Sluníčko a azurová obloha nás vyloženě lákali k posezení na travnatém plácku. Nenechali jsme se dvakrát přemlouvat a podlehli jsme...Cola, bueno, leháro...tomu říkám pohoda. Jen jsme nechápali proč na nás všichni tak divně koukaj. To nikdy neviděli ležet lidi na trávě!?!...později se k nám připojila Světa(spolužačka z Ruska) a vysvětlila nám, že svléct se do půl těla a opalovat se uprostřed kampusu tu není zrovna to pravý ořechový. Je fakt, že jsem za celou dobu pobytu neviděl nikoho se vyloženě opalovat, ale přikládal jsem to za vinu zdejšímu zataženému počasí. Nikdo se k nám nechtěl připojit, i když bylo tak luxusní počasí, který je tu opravdu vzácné. Měl jsem pocit, že o tomhle se tu bude mluvit ještě dlouho. Užil jsem si svých 15 minut slávy a vrátil se k učení. Nicméně jsem ho pojal trochu netradičně a vypakoval se i s knížkou na Leadership ven. Zapadl jsem do stínu stromů v kampusu sousední NTU a oddal se dvěma hodinám intenzivního...spá..eh, studia. Když se pak slunce klonilo k západu, prošel jsem kampusem a pokusil se něco nafotit. Před večeří jsme se s klukama dohodli, že zítra pojedeme na výlet ať to stojí co to stojí. Zabít tak krásné počasí na kolejích by byl hřích!
Ještě před spaním jsem projel průvodce, který se ukázal jako neocenitelná pomůcka a vybral jedno z míst kousek na sever od Taipeie. Jsem rád, že jsem byl ochotný za něj těch osm stovek dát. Ne jen, že jsou tam všechny možné i nemožné destinace na celém ostrově společně s popisem jak se tam dostat a kolik to bude přibližně stát, ale hlavně jsou tam všechny názvy napsané i v čínštině(ve znacích a mnohdy i v pinyinu) což se hodí, když se snažíte s řidičem domluvit na tom, kam jedete.
Yeliu(Yehliu) geopark si můžete prohlédnout ve fotogaleriích. Krásné počasí a úžasná scenérie houbovitých útvarů, vytvořených z vápence pomocí erozního vlivu oceánu, nám byli odměnou za brzké vstávání a hodinovou cestu autobusem. Celodenní výlet si všichni pochvalovali a když jsme se v půl deváté večer vraceli zpět na koleje, byli jsme příjemně unavení.
Dneska se sluníčko schovává za mraky, ale i tak je docela vedro...k večeru si asi zajdu zahrát basket(neříkejte to doktorovy;-)
 |  | |
 |  | |
 |  |
Žádné komentáře:
Okomentovat