2 Sunny days

Jako na potvoru, zrovna když zůstaneme v Taipei a rozhodneme se trochu podívat na učení, se nám udělá pěkně. Nebe bez mráčku a letní teploty nás nakonec donutili trochu pozměnit plány a vydat se na výlet.

V pátek jsem tradičně vstal pozdě, ale slunný den, my dodal energii pustit se do práce....jenže bez jídla ani dělník nekope a tak první věcí bylo naplnění žaludku. Školní kafetérie se tentokrát překonala a gordon blue po taiwansku bylo sice miniaturní, ale velmi chutné. Za 65 dolarů jsem si nacpal břich a společně s Honzou jsme se vydali na odpolední siestu do kampusu NTUST. Ještě jsme se stavili v 7-11 pro dezertík - aktuálně a dlouhodobě vyhrává kinder bueno:-) Sluníčko a azurová obloha nás vyloženě lákali k posezení na travnatém plácku. Nenechali jsme se dvakrát přemlouvat a podlehli jsme...Cola, bueno, leháro...tomu říkám pohoda. Jen jsme nechápali proč na nás všichni tak divně koukaj. To nikdy neviděli ležet lidi na trávě!?!...později se k nám připojila Světa(spolužačka z Ruska) a vysvětlila nám, že svléct se do půl těla a opalovat se uprostřed kampusu tu není zrovna to pravý ořechový. Je fakt, že jsem za celou dobu pobytu neviděl nikoho se vyloženě opalovat, ale přikládal jsem to za vinu zdejšímu zataženému počasí. Nikdo se k nám nechtěl připojit, i když bylo tak luxusní počasí, který je tu opravdu vzácné. Měl jsem pocit, že o tomhle se tu bude mluvit ještě dlouho. Užil jsem si svých 15 minut slávy a vrátil se k učení. Nicméně jsem ho pojal trochu netradičně a vypakoval se i s knížkou na Leadership ven. Zapadl jsem do stínu stromů v kampusu sousední NTU a oddal se dvěma hodinám intenzivního...spá..eh, studia. Když se pak slunce klonilo k západu, prošel jsem kampusem a pokusil se něco nafotit. Před večeří jsme se s klukama dohodli, že zítra pojedeme na výlet ať to stojí co to stojí. Zabít tak krásné počasí na kolejích by byl hřích!

Ještě před spaním jsem projel průvodce, který se ukázal jako neocenitelná pomůcka a vybral jedno z míst kousek na sever od Taipeie. Jsem rád, že jsem byl ochotný za něj těch osm stovek dát. Ne jen, že jsou tam všechny možné i nemožné destinace na celém ostrově společně s popisem jak se tam dostat a kolik to bude přibližně stát, ale hlavně jsou tam všechny názvy napsané i v čínštině(ve znacích a mnohdy i v pinyinu) což se hodí, když se snažíte s řidičem domluvit na tom, kam jedete.

Yeliu(Yehliu) geopark si můžete prohlédnout ve fotogaleriích. Krásné počasí a úžasná scenérie houbovitých útvarů, vytvořených z vápence pomocí erozního vlivu oceánu, nám byli odměnou za brzké vstávání a hodinovou cestu autobusem. Celodenní výlet si všichni pochvalovali a když jsme se v půl deváté večer vraceli zpět na koleje, byli jsme příjemně unavení.

Dneska se sluníčko schovává za mraky, ale i tak je docela vedro...k večeru si asi zajdu zahrát basket(neříkejte to doktorovy;-)

Na jih od země Vycházejícího slunce III

Měsíc se sešel s měsícem, týden s týdnem, hodina s hodinou a je tu další zhodnocení života na zeleném ostrově, který místní výstižně nazývají (ilha) Formosa čili  beautiful island.

Začalo období dešťů a tady v Taipei to znamená zataženo, přeháňky a občasné bouřky. Kolikrát prší celej den v kuse. Ale že by se to nějak diametrálně lišilo od českýho jara, tak to ani ne. Snad jen ta teplota je o 10-15 stupňů vyšší a tolik nefouká. To byl taky jeden z důvodů proč jsme se vydali na výlet, vlastně na dva výlety. Jeden byl do Kaohsiungu (největšího přístavního města na Taiwanu) a následně na maličký ostrov, s názvem LiuChiu. Druhý byl na východní pobřeží a na Green Island. Během nějakého toho dne přibudou fotky;-)

Taiwan je země mnoha protikladů a kontrastů.  Na jedné straně vidíte dívčiny oblečené v těch nejvíc sexy oblečcích, které si jen dokážete představit, ale na straně druhé jsou ty samé slečny nuceny bydlet doma s rodiči a poslouchat je na slovo až do 30. Vůbec, rodina zde má obrovskou moc nad rozhodováním a chováním jednotlivce. Například kamarádka je katolička, ale proto, že jsou rodiče budhisti, musí si každou neděli ráno vymýšlet výmluvu aby mohla jít do kostela. Nemluvím tady o nějakém rozmaru, ale regulerním vyznání, které trvá již několik let a raději než aby tento problém řešila s rodiči, žije ve lži.  Jiná  spolužačka mi zas říkala, že  nechce urazit rodiče tím, že by se od nich odstěhovala a tak v 26 bydlí stále s nimi i když  už pracuje v nadnárodní firmě a vydělává slušný peníze. Příjde mi to jako citové vydírání. Rodiče tu mluví děckám (když píšu děckám, tak mám na mysli většinou spolužáky, kterým je v průměru 25 let) do všeho...od výběru práce přes studovaný předmět až po to jestli můžou vycestovat za hranice. Není to tak ve všech případech ale setkávám se s tím opravdu často. Další zajímavostí je, že ačkoliv jsou mladí a studenti podporováni všemožně, jejich studentské výhody končí za branou kampusu. Krásných deset procent slevy, které si užíváme v kampusových sedm-jedenáctkách opravdu nevynahradí 50% slevu při cestování lodí, kterou si na oplátku užívají pouze muži starší 35 let. Ano, je to divný, ale je to tak.
Jedna věc, kterou tady docela nepobíram je jejich denní režim. Onehdá jsem si chtěl koupit stan a tak jsem si přivstal, abych to zařídil dopoledne, ještě před školou. Ale ouha! Všechny obchody, ale opravdu skoro všechny byly ještě v půl jedenácté dopoledne zavřeny. Ve většině chyběla i vývěska s otvírací dobou, takže jsem ani nevěděl jestli mám čekat a nebo se na to vybodnout. Na druhou stranu po ulici se proháněli stovky a tisíce skútrů a aut. Kam sakra asi jeli, když je všude CLOSED. O čistotě jsem se zmiňoval už minule, ale narazil jsem na další brutální kontrast. Šel jsem si vyřídit místní řidičák na motorku a procházím se částí města zvanou Shilin. Naneštěstí, tu úřady nemají na jednom místě a tak jsem musel jít od metra ještě asi 2 kilometry pěšky(na autobus jsem si netroufl). Každopádně procházím příjemným parčíkem a jakýsi pracovník technických služeb tam zametá chodník, který je evidentně čistý. Ujdu necelých sto metrů a narazím na uličku, která si se skládkou nezadá. Efektivní využití pracovní síly, jen co je pravda.

Přidal jsem pár fotografií 101 a taky oživil některé další galerie....check it out!

Game Over

ANO.....slavnostní vyhlášení vítěze naší malé soutěže je tady.
.
.

a vítězem se stává

3
2
1

Martin Liška!!!

Tímto vítězi gratuluji a svou cenu dostane po mém příjezdu do rodných krajů;-)

Pokud vás zajímá jaká byla správná odpověď - tady je:

• Martin Holeček -  Ma Ding Ho [ma ding ho] -  馬 丁 
  何 znamená : kůň, energický(silný, bujný), Ho je pak tradiční čínské příjmení

Ti co nevyhráli ať nevěší hlavu, cením si jejich účasti a možná časem se tady objeví ještě nějaká podobná soutěž.