Shanghai byla sice úžasná, ale museli jsme se s ní rozloučit po krátké třídenní známosti. Čekal na nás výlet na čínský venkov do Guilinu, daleko v srdci provincie Guanghxi. Jelikož Jirka vychytal akci jedné čínské letecké společnosti, mohli jsme se pohodlně přesunout na palubě letadla a cestu, která by jinak trvala 24 hodin vlakem absolvovat za necelé 3 a to za pouhých 400 yuenů na osobu.
Cestou z letiste nas vzal taxik za stejnou cenu za jakou by jsme se tlacili v autobuse. Hostel byl primo na hlavni tride hned vedle soutoku Li river s mensim pritokem, cisty, levny a s prijemnym a ochotnym personalem. Zatimco Honza s Pavlem byli po ceste hodne unaveni a zalezli rovnou do postele, ja s Jirkou jsme vzrazili okouknout mesto. Prosli jsme se po hlavni tride a nasli nejdulezitejsi mista jako je posta, bankomat, restaurace a snidanovy stanek. Velkym lakadlem se pro nas stal trh, ktery se tahnul po celem jednom smeru silnice a zdanlive nemel konce. Jelikoz se pripozdivalo a prodejci zacali pomalu sklizet sve zbozi, nehledali jsme kde je trhu konec a vydali se smerem na hostel. Po ceste si Jirka koupil copy watch za 18 yuenu - bohuzel jeste ten samy vecer mu prestaly fungovat:] a tak radost z vzhodne koupe vzstridali vtipky na kvalitu cinskeho zbozi. Kazdopadne vsechny veci na trhu, nebo alespon ty, ktere jsme meli moznost si prohlednout, byli extremne levne v porovnani s cenami stejneho zbozi v Pekingu a Shangai. Zatimco kluci pochrupkavali, stacili jsme jeste vyridit vylet na druhy den. Za slusnou cenu jsme s personalem hostelu vyjednali trip do 100 km vzdalene domorode oblasti proslule terasovitymi ryzovymi policky a nadhernou scenerii. Krome nadhernych scenerii nas cekala domoroda show a konecne kousek te opravdove Ciny. Rano se vstavalo na 8 hodinu k odjezdu - a to by jsme nebyli my, aby jsme to opet nestihli:] Nekolik minutek spozdeni a Nase pruvodkyne April uz malem odstartovala bez nas. Cesta v minibuse, ktery poprve spatril svetlo sveta na pocatku sedmdesatych let, byla pekelna, ale v posledni tretine alespon s krasnym vyhledem. April nam cestu zprijemnovala vypravenim o zvycich kmene Yao a dokonce nam zazpivala nekolik tradicnich pisni. Musel jsem ji obdivovat, jak bravurne balancovala v rozkymacenem autobuse s microfonem v ruce. Bohuzel, vetsina vykladu byla v cinstine a omezeny repertoar anglickych slovicek ji nedovoloval popsat vse tak detailne jak by chtela take nam, jedinym zahranicnim turistum v autobuse. Na misto jsme dorazili za necele tri hodinky a zatimco Pavel s Honzou zvolili foceni a poflakovani, Jirka a ja jsme zasli na tradicni show zdejsich domorodcu z kmene Yao a nechali se zasvetit do jejich kultury a zvyklosti.
Prosli jsme vesnici a nekolika ryzovimi poli a ocitli se pred vstupem do velke haly kompletne postavene z bambusu. April nam vrazila do ruky listky a spolecne s domorodymi zenami nas nahnala dovnitr kde bylo predevsim mnoho cizincu a par cinanu. My jsme nechteli sedet vzadu, tak jsme se posadil na postrani lavice vpravo od podia.
Privital nas mistni MC a spolecne se svoji kolegyni zacal vysvetlovat, ceho budeme za necelou hodinku svedky. Zatimco borec mluvil slusne anglicky, borka prekladala do cinstiny - mandarinstiny. Problem v Cine je, ze na mnoha mistech se mluvi dost rozdilne a zrovna kmen Yao ma specificke nareci. Nejprve se nam predstavili tradicni pisne a tance a pote prisel na radu zlaty hreb odpoledne a z davu byli vybrani 4 muzi aby se ucastnili tradicniho svatebniho rytualu. Z prvu se nikomu moc nechtelo, ale nakonec se nasli 4 odvazlivci - jeden amik, 2 cinani ve strednim veku a ja ;-D. Vybrali jsme si nevestu - samo tu nejhekrasnejsi divku na podiu. Nejprve nas zavedli do zakulisi a donutili koupit pro svou nastavajici svatebni dar - naramek za 20 yuenu to spravil;-] Zatimco se moje nastavajici chystala na obrad, ja jsem byl oden do serpy s otresnou masli a nepadnouci celenky. Instrukce na obrad prichazeli z nekolika stran a v cinstine, takze jsem byl ztracenej jak veverka na pousti a kdyby nebylo amika, ktery obstojne zvaldal porozumet a pretlumocit, nechytal bych se. Ale to uz nas ostatni zenstiny(ty co zustali na ocet) vystrkaly zpatky na podium. Ha, Ivan...vsechny nevesty meli satek pres hlavu a kdyby nebylo lehke navigace, nejspis bych svou vyvolenou ani nenasel. Nasledoval jakysi tanec, pri kterem nas vsechny do kolecka stipali do zadku(pry je to v kmeni Yao znamka toho, ze se zene muz libi;-) Tahle cast byla lehka. Pak nas seradili zpatky do rady a probihali zdvorilosti typu slapani na palce, nasledne nam zenstiny zazpivali - to aby nam ukazaly jak maji silne hlasky az nas budou volat z pole na veceri. Jenze pak nam MC oddavajici sdelil, ze budem zpivat taky....polil me studeny pot a zacal jsem litovat vsechny prisedici. Nastesti moji kolegove zpivali prvni....mel jsem tak cas se rozmyslet...nakonec jsem zvolil jednu ceskou z filmu odehravajicim se na nejmenovanem hrade. MC nam oznamil, ze pokud se zucastnime obradu je tradici zustat ve vsi pres noc - vsichni jsme zdvorile odmitli. Nevesty nasledne zhodnotili nas vykon, kdo neprosel musel pak s nastavajici na zadech obehnout kolecko kolem cele haly. Ne ze by byla moje nevesta kdovi jak pri tele, ale koleno si oddychlo. Jenze jenom na chvilku. Probehlo predani svatebnich daru a musel jsem ted jiz svoji zenu odnest na zadech do.....do zakulisi;-] Tam nas odstrojili a poslali zase sednout....cestou jsem dostal jeste par stipancu a premyslel jestli o tom vubec napisu.
Žádné komentáře:
Okomentovat