Na zpátečním letu z Bangkoku jsem byl tak unavený, že jsem ho půlku prospal. To bylo celkem pochopitelné, vzhledem k tomu, že nás z hostelu vyhodili v jedenáct dopoledne a letadlo nám odlétalo až v půl třetí ráno. Celý den jsme chodili po městě a snažili se sehnat knoflíky na naše nová saka. Knoflíky jsme sice nesehnali, ale za to jsme si každej koupil 3 trika a další suvenýry. Poslední peníze jsme pak utratili za uvolnující masáž a hurá na taxík. Konečně se našel v Bangkoku taxikář, který bez remcání zapnul taxametr a i přes pokročilou večerní hodinu nás dovezl na letiště za legitimní cenu. Jako obvykle jsme se checkovali půl hodiny a po lehké úpravě váhy příručních zavazadel (Já i Honza jsme museli shodit o 3 kila) už jsme mohli být v klidu. Vzhledem k tomu, že jsme dostali sedadla v prostřední řadě, neužili jsme si žádný výhled na noční Bangkok a já jsem usnul ještě před tím, než jsme se odlepili od země. Krásných 6 hodin letu jsem prožil v říši snů a po probuzení se chystala rovnou snídaně. Prostě paráda. Pak jsme ještě s klukama využili palubního občerstvení a dali 3 pivka. Lehce v náladě jsme tak vstupovali na Evropskou půdu na Vídeňském mezinárodním letišti. Co mě celkem překvapilo, bylo, že na rozdíl od všech letišť v Asii, jsme tady museli přesedat do autobusů, které nás dopravili k terminálu a pak z terminálu zase k letadlu. Prostě jsem byl zvyklý na jiný standard. Malinké letadýlko Austrian Airlines nás přeneslo na naší poslední cestě do rodných krajů za necelých 40minut a my jsme stanuli na pražské Ruzyni po poledni středoevropského času.
Proto vám dneska můžu psát z pohodlí svého domova a konečně mě můžete zastihnout na mobilu a na ICQ v normální hodinu. Doufám, že se setkáme někde v hospůdce abysme mohli poklábosit a konečně popít české pivo:-)
Ahoj všem
